ČRo Dvojka
hostem je pan Dr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů České republiky. My si dnes budeme povídat o tom, proč je v České republice nedostatek praktických lékařů, prý až milion pacientů nemá svého praktika. Pane doktore, to je pravda. Statistika je pravdivá, jak vy vzpomínáte třeba na svého praktického lékaře nebo dokonce pediatra? Ovlivnil vás třeba jejich přístup, rozhodnutí stát se praktickým lékařem.
mluvčí 1,
——————–
Ano, byl to jeden z důvodů, proč jsem se nakonec stal praktickým lékařem, protože moje praktická lékařka, u které jsem potom vlastně i jako medik stážoval krátce, tak mě dokázala přesvědčit o tom, že ten obor je krásný a zajímavý, takže mě to ovlivnilo.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Nelitujete.
mluvčí 1,
——————–
Nelituju.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
jak už jsme naznačili, tak milion pacientů v Česku, včetně tedy dětských pacientů, nemá svého lékaře, praktického lékaře. Proč to číslo je tak vysoké? Vy jste sám říkal také, že to je ano, i ve vašich odborných kruzích považováno za vysoké číslo. Mně jako lékař doslova šokovalo, že je to milion lidí.
mluvčí 1,
——————–
Je to poměrně vysoké číslo, protože to znamená, že ti pacienti, kteří nemají praktického lékaře, vlastně nemají přístup k základní zdravotní péči, nemají svého průvodce zdravotním systémem, který by ten praktický lékař měl být a nemají vlastně přístup k prevenci, k očkování a ke screeningu. Není pravda, že by se nedostali ke zdravotní péči, tu samozřejmě přitom, jak máme benevolentní zdravotní systém, mohou čerpat i bez praktického lékaře, ale pohybují se v tom systému, řekněme, nahodile. a ne vždy to je k jejich prospěchu. Takže proč jsme v tomhle stavu? Sklízíme vlastně to, jak jsme se primární péči věnovali v posledních 30 letech, kdy to byla spíš taková Popelka. Obor, který se příliš nerozvíjel a byl stranou zájmu plátců jako zdravotní péče i organizátorů zdravotnictví.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Je to proto, že to fungovalo nějakým způsobem dobře, tak nebylo na první dobrou potřeba něco měnit, zlepšovat.
mluvčí 1,
——————–
Ono to fungovalo, já bych si netroufl tvrdit, že dobře. Myslím si, že ve srovnání se světem ta primární péče nebyla na takové úrovni, jak by měla být, ale praktických lékařů bylo relativně dost a ten problém vlastně generační obměny se dlouho ignoroval a byla tady poměrně dlouhá řada let, kdy atestovalo velmi málo nových praktických lékařů, některé roky neatestovali téměř žádní a tím vznikla jakási generační díra, která se dlouhou dobu dařila zakrývat, ale ve chvíli, kdy nám začali odcházet silné ročníky praktických lékařů do důchodu a končit ze zdravotních důvodů, tak najednou se zjistilo, že nám lékaři chybí.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Že nepřicházejí ti noví, medici. Vy jste zmínil, že není tak ideální, jak by měla být třeba v porovnání se zahraničím, tak jaká je primární péče třeba v okolních zemích nebo i v zemích, které jsou vzdálenější, které by nás mohli inspirovat. V tomto ohledu.
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že dnes už snažíme se dohnat ty země, které nás inspirují, jako je, řekněme, Holandsko, Dánsko, skandinávské země, anebo z těch bližších zemí, když bychom srovnali třeba Německo nebo Rakousko, tam už jsme dnes srovnatelní, ale je to trend posledních 10 let. My jsme vlastně po revoluci zůstali dlouho v té primární péči někde mezi tím obvodním lékařem, tak, jak jsme ho znali z dob socialismu, a ti praktičtí lékaři neměli dostatek kompetencí, nemohli dělat zajímavou medicínu, nesměli předepisovat velké množství léků a ta jejich práce byla do značné míry omezená celou řadou administrativních regulací a pořád ještě fungovali víc jako dispečeři pacientů dál tím zdravotním systémem. To si myslím, že se výrazně mění od roku 2017 nebo 18, když jsme spustili reformu primární péče a ty kompetence praktických lékařů jsou dnes už na podobné úrovni, jako mají třeba kolegové v Německu.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ano, a teď mě napadá právě otázka, jestli i to bylo vlastně uděláno pro to, aby ta profese, ten obor byl právě lákavější pro mladé lékaře. A rozhodli se pro tu svou praxi praktického lékaře.
mluvčí 1,
——————–
Přesně to byl ten důvod, protože ten lékař samozřejmě se po škole rozhoduje na základě různých vlivů, ale to, aby ta jeho práce byla zajímavá, aby mu přišla smysluplná, to bych řekl, že je klíčový faktor pro rozhodnutí. Takže to byl vlastně jediný způsob, jak tu primární péči postavit na nohy a udělat ji atraktivními pro mladé lékaře, což bych řekl, že se daří.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Jaká je realita teď tedy na medicínách u mediků, kteří se rozhodují proto, čím jednou budou.
mluvčí 1,
——————–
Mí kamarádi, kteří učí na lékařských fakultách, spolužáci z medicíny, říkají, že když se ptají studentů pátého, šestého ročníku a vidí tam nějakého šikovného mladého kolegu, o kterém by si mysleli, že by mohl být chirurg nebo internista, tak když se ptají, čím chce být, tak mnoho z nich odpovídá, že praktickým lékařem, což je něco, co mě těší, právě to atraktivitou toho oboru, tím, že ten lékař tam, řekněme, pracuje poměrně brzy samostatně, vlastně máme jeden z nejkratších specializačních programů, takže po třech letech jste samostatným lékařem a můžete pracovat samostatně ve své ambulanci. A tím, že ta práce jim přijde v tuhle chvíli zajímavá a pestrá, zdá se, že nějakých 15 % absolventů lékařských fakult deklarují, že by se stali rádi praktickými lékaři všeobecnými, to znamená pro dospělé anebo pro děti, některé lékařské fakulty říkají, že to číslo je až kolem 20 %, což je v tuhle chvíli jako dostatečný zájem o ten obor a my spíš máme problém, že ne všechny dokážeme potom uspokojit v té přípravě specializační, to znamená, ne každý, kdo se rozhodne být praktickým lékařem, tak je mu umožněno cestou systému rezidenčních míst se k té atestaci dopracovat, což je něco, co nás trápí.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Už jsme zmínili, že do toho spadají i dětští pacienti. Je ten systém péče tedy u nás obdobný jako v jiných zemích, že máme do určitého věku pediatra, potom přestupujeme k všeobecnému lékaři i pro dospělé. Anebo raritní.
mluvčí 1,
——————–
Ten systém je jedinečný a není obvyklý. Ve většině zemí evropské, Evropské unie, v celé řadě zemí, pečuje o děti vlastně rodinný lékař, který se stará o celou populaci od dětství až po stáří, pak jsou země, kde o ty děti v těch nejnižších věkových skupinách se stará praktický lékař pro děti, u nás máme tuhle péči vlastně až do 19 let, pro děti. To je systém, který tady vznikl vlastně za socialismu a je třeba říct, že vedl k tomu, že jsme měli špičková čísla co se týče, řekněme, úmrtnosti kojenců, nejnižší úmrtnosti vlastně dětí a že se to pozitivně projevovalo na zdravotní…..
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Tam specializace přímo na dětské pacienty.
mluvčí 1,
——————–
Určitě jo, a vlastně nám to celý svět záviděl. Dnes je to tak, že vlastně pacient dětský může být u pediatra do 19 let, ale ve 14 letech se může rozhodnout, že odejde k praktickému lékaři pro dospělé, takže je tam takové pětileté okno, kdy si vlastně ten pacient může vybrat.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Proč je nedostatek i pediatrů. Už jsme se o tom tady bavili na začátku, během písničky to naši posluchači neslyšeli, že třeba já bych přemýšlela o tom, že je tam ta zodpovědnost jednak vůči tomu dítěti, ale i vůči rodičům, že možná tohle by mě odradilo jako začínajícího lékaře.
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že to takhle není, že zájem mediků o to jít dělat pediatrii je docela vysoký. Tam došlo ke změně systému. My jsme vlastně tak, jak jsme měli praktického lékaře pro děti a dorost, tak to byl i zvláštní jako specializační obor, to znamená obor, ve kterém se atestovalo, tady došlo před několika lety ke sjednocení té terénní pediatrie s lůžkovou, vznikl jeden obor pediatrie, argumentovalo se tím, že to zvýší počet pediatrů, ale stal se pravý opak a tenhle systém v podstatě spíš ty pediatry z toho terénu vysává směrem do nemocnic, respektive když se ti mladí kolegové rozhodují, tak nakonec skončí v nemocnicích. Oni mají pětiletý nebo teď možná kratší čtyřletý vzdělávací systém, ale většinu času z toho tráví v nemocnici a jenom malou část v terénu a většina těch kolegů, a je potřeba říct, že taky kolegyň, se rozhodne nakonec zůstat v nemocnici. Ono je to z mnoha důvodů jednodušší, zvlášť když plánujete rodinu, chcete mít malé dítě, tak je jednodušší pracovat v týmu, než vést samostatnou ordinaci v terénu.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Vy už jste dneska zmínil pojem rodinný lékař, který funguje třeba v zahraničí, není to teď bez ohledu samozřejmě na tu specializaci na dětského pacienta, která je pozitivní v mnoha směrech, přece jenom ale lepší, když vás zná lékař opravdu od narození a dovede vás až do dospělosti, do stáří, provází vás celým životem a nejlépe vás zná.
mluvčí 1,
——————–
Jsou to dva různé systémy. Těžko porovnat, který z nich je lepší. Já si myslím, že by se našli lidé, kteří přísahají na jeden a stejně tak jako skupina lidí, která přísahá na druhý systém. Myslím si, že v České republice asi není návrat k rodinnému lékařství v tom smyslu, že se budeme starat o děti od miminka, v podstatě reálný. Ten systém je nastaven tak, jak je nastaven, dohromady. Asi kdyby praktičtí lékaři pro dospělé se sečetli s praktickými lékaři pro děti a dorost, tak to tak asi vyjde, že stejný počet by byl potřeba rodinných lékařů, ale vlastně ten systém se u nás nějak vyvíjel 50 let a všichni máme nějak nastavený systém práce ordinace, nedovedu si představit, že by třeba v mojí ordinaci se potkávali miminka se seniory, znamenalo by to úplně jako změnit ten systém práce a je otázka, jestli ta investice do toho by dávala smysl a jestli by to vůbec český pacient byl jako ochoten přijmout, protože je na něco zvyklý a ten náš zdravotní systém je trochu odlišný než ve zbytku Evropy.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
No, v kontrastu s tím vlastně fungují takové sdílené ambulance nebo respektive vlastně celé domy firmy, kde je několik ambulancí a když jste nemocný, tak přijdete a vždycky vás někdo ošetří, ale může to být pokaždé jiný lékař, takže vás z logiky věci nemůže znát. Oni třeba delší dobu. Ve vašem životě je to, je to v pořádku třeba z ohledu na pacienta. Právě, že opravdu je to člověk, který vás nezná, nezná vaši anamnézu, ale v tu chvíli vám poskytne pomoc.
mluvčí 1,
——————–
Já jsem venkovský lékař, přesto, co bylo řečeno, tak se cítím jako rodinný lékař, mnohdy mám ty děti vlastně od 14 let a znám celé generace těch rodin, takže já jsem přesvědčen a přísahal bych na to, že tenhle systém je lepší a je lepší pro pacienta. Na druhou stranu to, co vy popisujete, je trend zejména ve velkých městech, kde ta poptávka těch pacientů je trochu jiná, on tu možná tu devizu, přidanou hodnotu toho rodinného lékaře vnímá člověk jinak, když je zdráv a potřebuje si něco vyřídit u doktora v sedm hodin večer, ideálně, anebo když je nemocen a opravdu ocení, že ho vidí pokaždé ten stejný lékař, který ho dobře zná. Takže já bych nechtěl zatracovat ani tu variantu, kterou jste zmínila, tak jak je tlak na to, aby ten lékař jako poskytoval ordinační dubu širší a delší, tak je zcela evidentní, že to sám nemůže stíhat. Takže myslím si, že i my jdeme směrem k týmovým praxím, kde v té ordinaci potkáte dva nebo tři lékaře, ale myslím si, že i na tomhle půdorysu se dá pořád zajistit to, že ten pacient je všem těm lékařům dobře znám a že tam je takové, řekněme, rodinné prostředí.
moderátorka
——————–
Proč je vlastně dobré mít svého praktického lékaře, když, jak už jste naznačil, se vlastně v tom systému té zdravotní péče vždycky nějakým způsobem vejdeme?
mluvčí 1,
——————–
protože je to praktické mít praktického lékaře, který umí dělat dobře svoji práci, je to jako mít, řekněme, dobře zásobený obchod na rohu, kde vyřešíte většinu svých nákupů a svých potřeb. Dobře fungující praktický lékař v dobře fungujícím zdravotním systému by měl umět vyřešit až 80 % problémů, s kterými se pacient obrací na zdravotní systém a jenom těch zbývajících 20 % by vlastně měl posunout tím zdravotním systémem dál a tam potom slouží jako průvodce pacienta systémem, to znamená, on je ten, kdo by měl tomu pacientovi doporučit a zajistit, aby se co nejrychleji dostal k té péči, kterou skutečně potřebuje, aby ten pacient nebloudil v systému, jednak je to levnější pro ten systém, ale hlavně je to efektivnější pro toho pacienta a pak to se mi taky líbí – říká se, že ten praktik je zároveň advokátem pacienta ve věcech zdraví a měl by ho chránit naopak před zbytečnou zdravotní péčí, což při tom chaotickém pohybu zdravotním systémem se nám mnohdy taky děje.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
To zní nádherně, mně se to taky moc líbí. To je ideální stav, ano.
To ideální stav, je vzdálený od té reality a pokud ano, tak jak moc?
mluvčí 1,
——————–
Já si myslím, že samozřejmě záleží na osobě lékaře.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A záleží třeba i na regionu v České republice.
mluvčí 1,
——————–
Záleží na regionu. Přesně tak, ta péče v různých regionech je různě dostupná, jsou samozřejmě regiony, kde ten praktický lékař je rád, že je rád, protože má třeba 3000, 4000 registrovaných pacientů, ne proto, že by byl hamižný a chtěl by vydělat tolik peněz od zdravotní pojišťovny, ale protože tam prostě jiný lékař není. A samozřejmě takový lékař pak sotva stíhá zvládat tu běžnou denní rutinu, s kterou se na něho pacienti obracejí a určitě nemá tolik prostoru pro prevenci, pro screening, pro očkování, pro věci, které by ten lékař měl dělat taky, takže velmi se to liší a jsou regiony, kde praktického lékaře seženete opravdu velice špatně.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Tak je ideální stav nebo počet pacientů pro praktického lékaře, aby nastihl naplnit všechno to, o čem jste hovořil.
mluvčí 1,
——————–
My jsme se to snažili spočítat a máme číslo, které říká, že na jeden úvazek lékaře by bylo ideální asi 1800 jednicových pacientů přepočtených p.acientů. To je, ano, to je takový výraz, v podstatě přepočítáváte pacienta na průměrného pacienta, to znamená, pokud je pacientovi 30 let, tak řekněme, že je to průměrný pacient – vydá za jednoho jedincového pacienta. Ono to souvisí s tím, jak je vypočítávána kapitační platba na úhradu praktických lékařů a pokud je někomu 85 let, očekává se, že to je člověk, který….
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Více diagnóz má.
mluvčí 1,
——————–
Více nemusí, tak ten se násobí nějakým koeficientem a vydá, řekněme, třeba za 3,5 jednicového pacienta, takže v průměru je to nějakých třeba, řekněme, 1400, 1500 lidí fyzických na praktického lékaře.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pokud někdo nemá toho praktika, poslouchá nás a onemocní, tak může se nechat ošetřit u praktika, i když to není registrován, pokud je tedy v akutním stavu, nebo z druhé otázky, z druhého pohledu ta otázka, jestli mají praktici povinnost ošetřit pacienta, byť u nich není registrovaný, který je nemocný.
mluvčí 1,
——————–
Ano, je to tak, všichni se musíme postarat o neregistrovaného pacienta, který má akutní zdravotní potíže, takže je to samozřejmě způsob, jak se nechat ošetřit, vyhledat praktického lékaře, který je vám nejblíž.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
V tu chvíli ale ty záležitosti jako očkování, preventivní prohlídky může dělat jenom registrující.
mluvčí 1,
——————–
Je to tak. V podstatě bychom měli u toho pacienta udělat akutní péči, zvládnout jeho akutní zdravotní potíže. Můžeme předepsat léky atd. ale není to na nějakou systematickou dlouhodobou péči a nemůžeme u těch pacientů, které nemáme v registraci, dělat přesně to, co jste popsala, to znamená prevenci a tak dál, očkovat neregistrované pacienty ale můžeme.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pokud se teď hodně podporuje primární péče a preventivní prohlídky, tak vlastně milion pacientů bez preventivních prohlídek, tak je docela vysoké číslo.
mluvčí 1,
——————–
To je to, co nám na tom vadí nejvíc nebo co nás na tom trápí nejvíc, protože samozřejmě pak ti lidé nemají tu výhodu, která spočívá v tom, že vlastně při té prevenci se snažíme zachytit potencionálně nebezpečná onemocnění, která mají tendenci přejít do chronických chorob a ohrožovat zdravotní stav pacienta, v rámci té prevence bychom je měli zachytit včas a nějakou intervencí v podstatě oddálit vznik toho onemocnění nebo rozvoj komplikací. Tím, že ti lidé na ty prevence nechodí, tak se potom vlastně dostávají do toho systému už ve vyšších stadiích nemoci.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Chci li svého praktika získat, jakou doporučíte cestu, jak začít hledat.
mluvčí 1,
——————–
Tak nejjednodušší je asi vzít si referenci od někoho, koho známe, poradit se s ním, kam chodí.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Můžou třeba pomoci takové ty vyhledávači internetové, které doporučují lékaře, kde hodnotí vlastně i pacienti svého praktika.
mluvčí 1,
——————–
Určitě existují takové vyhledávače a samozřejmě většinou na ty vyhledávače vám nenapíše spokojený pacient, spíš tam jako napíše nespokojený pacient. Je to stejné jako s diskuzí na sociálních sítích. Takže má to za mě jako nějakou omezenou relevanci. Asi bych se spoléhal opravdu na osobní doporučení, pokud se opravdu nedaří sehnat praktického lékaře, tak se samozřejmě má člověk obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu a požádat ji o to, že hledá v regionu praktického lékaře a nechat si doporučit, kdo přijímá pacienty.
moderátorka
——————–
Ptá se tady Zuzana, jak je to s poplatky za provedené zdravotní prohlídky pro vstup do zaměstnání? Každý lékař účtuje různé ceny za stejná potvrzení, píše Zuzana a podotázka. Možná taková všeobecnější, jak to obecně je různými potvrzení o zdravotní způsobilosti v případě, že nemám svého praktického lékaře.
mluvčí 1,
——————–
Pravda je, že prohlídku do zaměstnání vám může udělat buďto registrující praktický lékař, anebo závodní lékař, lékař, který poskytuje pracovně lékařské služby pro vašeho zaměstnavatele, takže tam není úplně nutné mít toho registrujícího praktika. Pokud se týká posudku zdravotní způsobilosti třeba k řízení motorových vozidel nebo držení zbraně, tam by prohlídku měl vykonávat registrující praktický lékař. Samozřejmě, pokud ho nemáte, tak je potřeba přesvědčit nějakého jiného praktického lékaře, aby vám ten posudek vystavil, i tohle řešení možné teoreticky je.
moderátorka
——————–
A přesvědčit. Nechci se ptát jakými, ale zajímá mě.
mluvčí 1,
——————–
Je to problém, já bych pacientovi, kterého neznám, prostě posudek v řízení ani k držení zbraně nevystavil i vzhledem k tomu, čeho jsme byli svědky v posledních letech. Takže může to být složité, to připouštím.
mluvčí 2,
——————–
A co se týče těch cen, pokud se týká těch posudků.
mluvčí 1,
——————–
Řekněme, na ty zbrojáky nebo řidičáky, tam se jedná o věcně usměrněné ceny, takže každý lékař může si tu cenu stanovit individuálně, není na to žádný celostátní ceník, ale musí …
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
žádné mantinely nebo rozmezí?
mluvčí 1,
——————–
On se musí držet v podstatě ve výpočtu té ceny nějakých pravidel, které vychází z patřičné legislativy a je povinen to doložit v případě kontroly Finančnímu úřadu. Co se týče těch pracovně lékařských prohlídek, tam si tu cenu určuje svobodně, proto jsou různé ceny za stejné vyšetření, ale ono je potřeba říct, že není vždycky to vyšetření stejné, záleží samozřejmě na té profesi, na té práci, kterou dělá ten pacient atd.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pak se ptá Zuzana ještě na to, jestli má nárok na doporučení na vyšetření například na endokrinologii, tam, kam chce jít ona jako pacientka a píše, když o to požádá svého lékaře, tak jí vždycky objedná tam, kde je mu to blízké.
mluvčí 1,
——————–
Tak v České republice máme svobodnou volbu lékaře, to znamená, pacient si může vybrat, k jakému lékaři půjde, takže od praktického lékaře, pokud dostane doporučení a ten praktický lékař se rozhodne pacienta poslat na vyšetření ke specialistovi, tak by pacient měl dostat doporučení a je vlastně na něm, kam s tím doporučením půjde. Samozřejmě, že se pacienti často ptají, kam mají jít a já jim doporučím kolegu specialistu, s kterým mám dobré zkušenosti a kam standardně posílám, ale rozhodně to není tak, že by si ten pacient nemohl vybrat.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Zpátky ještě k té pojišťovně, to jste říkal, jako možnost, jak si najít svého praktického lékaře, pojišťovna v tomto funguje nebo jaké lékaře mi vlastně nabídne asi ty, co jsou ve vzdálennosti mě dostupné, předpokládám, že jinak by to.Se postrádalo smysl.
mluvčí 1,
——————–
To by nám měla nabídnout, přesně tak, v dojezdové vzdálenosti, to znamená u praktického lékaře je to do nějakých 15 minut, myslím, podle vyhlášky a v tuhle chvíli vám bude třeba nabízet lékaře z těch nově vznikajících týmových praxí, které jak součástí toho kontraktu mají i povinnost registrovat nové pacienty.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ty týmové praxe, jak fungují. Pane doktore, vy sám s ní máte zkušenost, take.
mluvčí 1,
——————–
Je to vlastně jiný způsob práce než to, co běžně známe z našich podmínek, to znamená jeden lékař, jedna sestřička, mnohdy bohužel i v jedné místnosti, to znamená, je to pracoviště, je to jedno pracoviště, kde je ale více ordinací, více vyšetřoven, kde pracují minimálně dva lékaři a většinou větší počet zdravotních sester. Do budoucna počítáme i s nějakým větším množstvím zdravotního personálu, říkáme, že.,,,
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
v té nějakých administrativních pracovníků.
mluvčí 1,
——————–
Měl by tam být administrativní pracovník, rádi bychom, aby ty týmové praxe měly třeba terénní sestru, která bude schopna objíždět pacienty a vykonávat vlastně návštěvní službu a řekněme takovou domácí péči, ale podstata je ta, že tam vlastně pracuje více lékařů, kteří jsou schopni se vzájemně zastoupit, je to pracoviště, kde se zároveň snadno nebo snadněji školí nový praktický lékař, který je v specializační přípravě, to znamená, je to pro nás, je to typ vlastně pracoviště budoucnosti. Takhle si myslíme, že by mělo vypadat poskytování péče v oboru praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost v budoucnosti v České republice.
moderátorka
——————–
Máme dotaz po telefonu, dobrý den. Dobrý den.
mluvčí 3,
——————–
Dobrý den. ZdenaŠteflová, prosím vás, pane doktore, já mám takový dotaz, já mám syna, který podstoupil operaci páteře a v tuhle Chvíli Je doma už z hospitalizace propuštěn. A může toliko ležet nebo stát. V nejbližších dnech By měl jít k obvodnímu svému lékaři, vytáhnout stehy v té operační ráně. A já se ptám, zdali můžeme požádat pana, našeho obvodního doktora o to, aby navštívil on jeho, protože nemůže sedět a aby teda po operaci páteře jezdil autobusem, a nebo teda požádat sanitku o sanitku.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Moc děkujeme za dotaz.
mluvčí 1,
——————–
Obě varianty jsou možné, samozřejmě, pokud pacient je nepohyblivý, tak je to důvod, proč by lékař u něho mohl vykonat návštěvu v bytě. Vyndání stehů by asi neměl být problém. To by se mělo dát zvládnout během té návštěvy, samozřejmě, pokud by ten lékař měl během té návštěvy dělat věc, ke které je potřeba být v ordinaci, tak pak připadá v úvahu ta druhá varianta, to znamená, v podstatě můžu vám poslat sanitku a převést si vás k sobě do ordinace.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Už jste říkal, že budoucnost té týmové praxe by bylo, že jeden z těch lékařů by byl vlastně mobilní azyl za pacienty.
mluvčí 1,
——————–
Samozřejmě snadněji se vám jede za pacientem, když jste mobilní, jinak my tu návštěvní službu vlastně vykonáváme až po skončení ordinačních hodin, protože nemůžete opustit ordinaci v době, kdy máte v čekárně pacienty, ale tam bychom velmi spoléhali na tu terénní sestru, která by v podstatě byla schopná, kromě těch návštěv, které má udělat lékař v akutním stavu u pacienta, tak by byla schopná objíždět seniorní pacienty chronicky nemocné, kontrolovat jejich zdravotní stav, zajišťovat různé převazy ran atd.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Mám ještě jeden dotaz po telefonu, dobrý den. Haló, slyšíme se? Dobrý den. Položte, prosím, otázku.
mluvčí 6,
——————–
Prosím vás, zemřel mi biologický rodič a já bych chtěl výpis z dokumentace zdravotní, abych vlastně věděl rodinnou anamnézu, když to řeknu, koho můžu požádat a jestli mám právo, jestli to ještě stále podléhá nějaké mlčenlivosti po smrti rodiče.
mluvčí 1,
——————–
Samozřejmě můžete si požádat oficiální cestou svého praktického lékaře o výpis dokumentace, pokud vám jde tedy o dokumentaci od praktického lékaře. Pokud vám jde o zjištění třeba příčiny úmrtí, pokud se odehrálo to úmrtí v lůžkovém zařízení, tak tam samozřejmě musíte žádat to lůžkové zařízení, ale máte na to jako příbuzný nárok.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Zrychlila práci praktických lékařů telemedicína nebo obecně současná technika. Dokonce je tady dotaz, pane doktore, od Vladimíra, na umělou inteligenci, jestli třeba při vyšetřování a určování diagnózy může její rychlý popis zadaný AI do počítače být pomocníkem při zrychlení a zpřesnění diagnózy.
mluvčí 1,
——————–
Rozhodně v tuhle chvíli neexistuje žádný zdravotnický prostředek, který by s AI a tohle umožňoval. Samozřejmě, dovedu si představit, že například při přepisování mluveného slova do dokumentace by AI mohla fungovat nebo při vyhledávání určitých informací z velkého množství dat obsažených ve zdravotních dokumentaci by pomoc mohla. Ale v tuhle chvíli je to něco, co je teprv v plenkách a standardně se nevyužívá, pokud mluvíte o té telemedicíně, tam u nás existuje a máme výkon, který je hrazený, je to telemedicínská konzultace pacienta. Začalo to během covidu a ukázalo se, že to dává smysl, aby to pokračovalo i v postcovidové době, to znamená, umíme některé problémy pacienta vyřešit distančně, vzdáleně. Má to mít ale svoje pravidla a svoji míru. To znamená, nemělo by to být dominantní kontakt mezi pacientem a lékařem, mělo by to se odehrávat mezi pacientem a lékařem, kteří se vzájemně znají a jenom v situacích, které to umožňují, a to by měl vždycky rozhodnout ten lékař, takže používá se to, může to být dobrý pomocník, ale samozřejmě může to být velmi nebezpečná věc, pokud se to bude nadužívat, anebo se to bude…
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Je to na zvážení toho konkrétního praktického lékaře, do jaké míry se to se svými pacienty nastaví.
mluvčí 1,
——————–
Je to tak, protože on je ten, kdo nese tu odpovědnost. Samozřejmě ta komunikace s pacientem, kterého nevidíte, vyšetření jeho zdravotního stavu je podstatně jako komplikovanější a je to poměrně obtížná disciplína. Měl by to dělat lékař, který je zkušený a opravdu toho pacienta zná a i tak se u mnoha lidí divíte, když potom toho pacienta vidíte fyzicky. Co ale hodně pomáhá v ordinacích praktických lékařů, je něco, čemu já říkám elektronická správa pacientských požadavků, takže mnoho z nás už má nějakou třeba virtuální sestru, která je schopná přijmout požadavek pacienta na předpis chronických léků, kvůli kterým on nemusí do ordinace a v podstatě tu věc můžete vyřídit, aniž byste s tím člověkem telefonovali, někdy po ordinačních hodinách, zrychluje to pohyb v té ordinaci, nezvoní tolik telefony, nedá se takhle třeba objednávat na vyšetření a tak dál, takže to je něco, co mnoho praktiků používá a zjednodušuje nám tu život a i pacientů.
Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Hostem dnešní kávy o čtvrté byl pan Dr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů České republiky, moc vám děkuji za váš čas. Věřím, že se nevidíme naposledy, těším se na příště, mějte se.
Přidejte odpověď